Nové možnosti nefarmakologické redukce bolesti i miniinvazivních zákroků
New approaches to non-pharmacological pain relief during miniinvasive procedures
MUDr. Kateřina Klauzová, MBA
Bolest:
Bolest je nepříjemný senzorický i emotivní zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně, nebo který je v termínech takového poškození popisován. Takto byla stanovena definice bolesti v roce 1979 Mezinárodní společností pro léčbu bolesti (International Association for the Study of Pain – IASP). Zjednodušenou verzi uvedl Mc Caffey v roce 1990. Bolest je to, co pacient za bolest považuje, v místech, kde sám ukazuje.
Patofyziologie bolesti:
Lékaři Patrick Wall a Ronald Melzack v roce 1965 vytvořily teorii o přenosu bolesti – tzv. VRÁTKOVOU TEORII, kde hraje klíčovou úlohu ve vedení bolesti mícha. V roce 1975 Hans Kosterlitz objevil ENDORFINY a ENKEFALINY, vnitřní morfiové deriváty, které se tvoří v mozku a navozují analgézii. Tento objev velice vhodně doplnil vrátkovou teorii. Vedení bolesti a její vnímání je komplexní a složitý proces a dosud je podrobováno zkoumání.
Vedení bolesti:
Na periferii existují specifické a nespecifické receptory bolesti – tzv. nocisenzory, které reagují na bolestivé podněty. Informace o bolesti je vedena nervovými vlákny do zadních provazců míšních – do Rexedových zón. Z Rexedových zón je bolest vedena několika drahami do CNS.
Vrátková (hradlová) teorie
V zadních rozích míšních je substantia gelatinosa Rolandi, kde dochází k ovlivnění vedení bolesti, je zde umístěna tzv. míšní převodní (transmisí) buňka (T buňka) – která převádí zpracovaný signál z periferie do vyšších etáží CNS a záleží na převaze aferentní informace z určitých vláken. Ovlivnění je i descendentní zpětně z vyšších etáží CNS.
- Tenká vlákna A delta (rychlá složka bolesti) a C (pomalá složka bolesti)– podmiňují vznik bolesti (otevírají vrátka)
- Silná vlákna A beta (vnímání dotyku, tlaku, a vibrací)– tlumí vedení bolesti (přivírají vrátka)
- Descendentní inhibiční systém – tlumí vedení bolesti (přivírá vrátka)
Vrátková teorie bolesti
Ovlivnění bolesti – fyziologické:
Organizmus sám dokáže ovlivnit vnímání bolesti – tzv. Descendentní inhibiční systém DIS. Patří do něj kůra mozková, thalamus, retikulární formace, locus coeruleus a mozkový kmen.DIS vede dráhami k zadním rohům míšním, „přivírá vrátka“ a snižuje vedení bolesti.
Ovlivnění bolesti – nefarmakologické:
Nefarmakologická zdravotnická pomůcka (BUZZY) využívá přirozenou fyziologii vedení bolesti. Aktivuje díky vibracím a chlazení vlákna typu A beta a omezuje vedení bolestivých podnětů z místa poškození či místa plánovaného miniinvazivního zákroku vlákny typu A delta a C , využívá VRÁTKOVOU TEORII vedení bolesti. Díky vhodnému přístupu lze zejména u dětí aktivovat i descendentní inhibiční systém .
